Gaokao je něco jako naše maturita, akorát s tím rozdílem, že na základě jejích výsledků jsou čínští studenti přijímáni na vysokou školu. Když se nepovede gaokao, pak můžou zapomenout na vysněné univerzity.
Je to celonárodní proces. V sobotu a neděli nebylo na ulici vidět žádnýho studenta, protože všichni seděli v učebnách. Celkem něco přes 9 milionů středoškoláků. První den jsou na seznamu tři předměty povinně pro všechny: čínština, matematika a cizí jazyk, což může být angličtina, japonština, ruština nebo francouzština. Kupodivu mezi povinnými předměty není ideologie. Ta se skrývá pod politikou, která je pouze ve volitelné humanitní větvi. Student se totiž může rozhodnout pro exaktní nebo humanitní specializaci. Budoucí vědci a inženýři si tak vybírají fyziku, chemii a biologii, zatímco humanisti mají na seznamu dějiny, zeměpis a politiku.
Dvě nejlepší univerzity jsou v Pekingu – Beida 北大 a Qinghua 清华. Tyhle dvě mezi sebou neustále bojují o prvenství a samozřejmě všichni nejlepší z nejlepších touží po tom se sem dostat. Jenže jestli jsem to dobře pochopila, nestačí jenom dobře napsat gaokao. Plus body a tedy i přednostní příjem platí pro studenty z té dané provincie, kde se škola nachází. Čili obyvatelé Pekingu mají automaticky vyšší šanci dostat se na vysněnou školu než největší intelektuál z jižní Číny. Během zkoušek tak funguje regionální diskriminace. Ale rodiče jsou pochopitelně schopni pro malé císaře udělat cokoliv. Takže se kvůli nim klidně i přestěhujou. Vzhledem k tomu, že zkouškový systém je tak strašně složitou sítí, prý je i dost zkorumpovaný. Bohatí straníci tak svým dětem zaplatí, aby hladce proklouzli, i když to snad ani není třeba, protože jim rovnou můžou radši koupit diplom na Harvardu. Existuje ale však i jiný, levnější způsob, jak napsat gaokao na jedničku. Na Taobao 淘宝 (www.taobao.com, což je čínská obdoba ebay, kde se dá koupit úplně všechno, takže možná spíš něco jako Harrod’s) se prý dá objednat člověk, který test napíše za vás. Je to obyčejná brigáda pro vysokoškoláky, kteří už jsou přijatí a velmi dobře znají obsah zkoušek. Stačí oklamat kontrolu občanek a pak už test napíše kdokoliv. Sice se na Taobao údajně dá koupit i falešný diplom z univerzity, čímž by si člověk navíc ušetřil ještě několik let života, ale placení náhradníci jsou prý věrohodnější variantou. Navíc čínští středoškoláci se na vejšku těší. Tam totiž konečně začínají žít. Vzhledem k tomu, že na gaokao se připravují klidně i tři roky vkuse a domů chodí ze školy až v devět večer, univerzita je pro ně vysvobození. V prváku na vejšce tak konečně vypadnou z domu, bydlí na koleji, začnou kalit a nemusí dělat každodenní úkoly.
Gaokao je označováno jako nejstresovější zkouška na světě. Studenti při ní omdlévají nervozitou, mají deprese a to je ještě ta lepší varianta, protože mnohdy to končí i sebevraždou. Během několika dlouhých hodin (údajně má test z každýho předmětu 2 a půl až 3 hodiny) rodiče čekají před školou. To jsou pak ty záběry, co známe my na Západě. Jak je fronta před školou, rodiče si přinesou židličky a lehátka a napjatě čekají. Ten víkend, kdy se psalo gaokao, jsem zrovna byla v šanghajským Konfuciově chrámu. Konfucius, jakožto největší čínský učenec, je v podstatě patron studentů, stejně jako u nás třeba sv. Jeroným. V místním kongmiao 孔庙 byl ten den manželský pár, který zaplatil místnímu uctívači, aby se pomodlil za jejich syna, co právě píše test.
Standardizovaná zkouška ale není v Číně žádná novinka. Mají s ní zkušenost už po několik staletí. Úřednická zkouška (keju 科举) existovala už za Hanů. Uchazeči museli projít několik kol, z prefektury do kraje až do hlavního města, kam se dostale jen smetánka těch nejlepších. Ty zavřeli na několikadenní samotku, kde museli v izolaci vyplodit originální esej založenou na konfuciánských principech a navíc ještě složit báseň. Úřednický post tak dostalo minimální procento ze všech uchazečů. Boj s konkurencí a nedostatek míst je tak v Číně historickou tradicí. Snad právě proto se systém gaokao nemění, i když se zdá být téměř sado-masochistický.
Zkouška HSK, insipirovaná anglickým TOEFL, se svou osudovostí nemůže vyrovnat gaokao. Cizinci si ji dělají proto, aby našli lepší zaměstnání. Není to zkrátka nic jinýho než další korálek na niti curriculum vitae. Ale je docela dobrý vědět a porovnat, co si pod čínštinou představuje místní oficiální nevládní organizace Hanban a běžný zmatený uživatel. To, že se člověk dorozumí, že se aspoň trochu může dívat na televizi a že si řekne o všechno, co potřebuje k přežití, ještě neznamená, že udělá HSK. Testovací centra jsou po celým světě, nejčastěji v Konfuciově institutech. Cena je všude různá, ale snad to bude něco kolem 1500 Kč. Tady v Číně, pokud je člověk stipendistou čínské vlády, to pak vyjde jen na 70 元, takže proč se nepobavit.
Když jsem ráno se svoji vietnamskou spolubydlící dorazila na místo, myslela jsem, že jsem se teleportovala v čase i v prostoru. Technická univerzita, kde se zkouška konala, vůbec nebyla reprezentativní. Takhle nějak si představuju školní třídy na Kubě. Na stropě skřípající vrtule větráku, dřevěný minilavice jak pro trpaslíky (takže když jsem si dala nohy pod stůl, hrana desky se mi zasekla na stehnech a stůl tím pádem visel ve vzduchu), všude vrstva prachu a v truhlících na chodbě se místo kytek pěstovalo zelí a lilek. Myslela jsem, že se budou chtít před mezinárodníma studentama vytáhnout a vyprsí se na nás s učebnou zařízenou ve stylu NASA nanotechnologií, ale v týhle učebně nebyl ani počítač ani sluchátka, aby si každý mohl pustit poslechovou nahrávku. Na zdi nebyly ani hodiny, prostě nic.
Celá zkouška trvá 120 minut, první je poslech, který teda nakonec byl z repráků pro všechny a tak nahlas, až to bolelo a tím pádem nešlo nic slyšet. Druhá část je čtení a porozumění textu a nakonec je psaní, kde je popis obrázku a použití pěti vybraných slov v souvislém příběhu o délce 80 znaků. Na fotce byl pochopitelně chlap na gauči, jak se dívá na fotbal v televizi a vedle něj sedí ženská a mračí se. Brazilským pohárem tu žijou všichni, očividně i HSK (mimochodem na Taobao se dá koupit falešná neschopenka od doktora. Číňani, jakožto velcí fanoušci fotbalu, se teď ulejvají z práce, aby mohli sledovat utkání, který tady kvůli posunu času nezačínají dřív jak po půlnoci). Takže jsem naštěstí věděla, jaký znaky jsou pro fotbal (zuqiu 足球, doslova noha-míč). No ale podmínky pro test byly úplně nelidský. Dusno jak v pohřební komoře uprostřed pyramidy. Nakonec jsem si nedokázala vzpomenout ani na tahy těch nejprimitivnějších znaků. Úplně se mi to vypařilo z hlavy a to doslova. Navíc v textu byly znaky, který jsem viděla snad poprvý v životě. Přitom přípravný testy v oficiální učebnici se dají udělat jakžtakž levou zadní. Chtějí prostě člověka nalákat, aby si troufal sám sebe otestovat a věřil si, ale nakonec mu to pořádně osolí.
Výsledky se zveřejní až měsíc poté, ale z 300 bodů stačí získat 60 procent. Se uvidí. Možná jsem si měla na Taobao koupit nějakou blonďatou čínskou Emmu, která by to napsala za mě a bylo by.